Blog o AI

Malý princ: vůbec první tvůrce AI promptů

Nakresli mi beránka. Tři odmítnuté kresby - a pak obrázek krabice, se kterým byl zákazník konečně spokojený. Přes osmdesát let stará scéna popisuje práci s AI přesněji než většina dnešních návodů.

PromptZadání pro AIAI pro začátečníkyGenerování obrázků

Antoine de Saint-Exupéry napsal Malého prince v roce 1943. Většina lidí si z něj pamatuje růži, lišku a planetky. Skoro nikdo si nepamatuje úvodní scénu na poušti - a přitom je to nejpřesnější popis práce s umělou inteligencí, jaký znám.

Malý princ stojí před pilotem, kterému uprostřed Sahary ztroskotalo letadlo, a žádá ho: „Nakresli mi beránka."

Následuje toto:

Pokus 1 Kresba beránka, prvni pokus
„Ne! Tenhle je už moc nemocný. Udělej mi jiného."
Pokus 2 Kresba zvirete s rohy, druhy pokus
„Ale podívej se… to není beránek, to je beran. Má rohy…"
Pokus 3 Kresba beránka, treti pokus
„Ten je moc starý. Já chci takového, aby dlouho žil."

Pilot ztratí trpělivost. Chce se konečně pustit do opravy motoru. Načmárá tedy toto:

Pokus 4 Kresba krabice se tremi dirkami
„Beránek, kterého chceš, je uvnitř."

A malý princ řekne: „Právě tak jsem to chtěl!"

Zaměňte v té scéně pilota za ChatGPT, Claude nebo kterýkoli generátor obrázků a nemusíte změnit ani slovo. Ta konverzace se dnes odehrává tisíckrát denně - jen si při ní nikdo nepřipadá jako literární postava.

První problém: nevhodný nástroj

Pilot je letec. Umí opravit motor, ne kreslit. Pro pořádný obrázek by se hodil malíř - jenže kde ho uprostřed pouště vzít.

Přeneseno do dneška: kdo sáhne po nástroji, který má zrovna po ruce, dostane výsledek podle toho nástroje, ne podle svého přání. Textový model požádaný o návrh loga vám popíše logo. Obrazový model požádaný o finanční rozbor nakreslí obrázek tabulky.

Co se za rok změnilo

Ještě nedávno platilo pravidlo „na kreslení potřebuješ specializovaný nástroj". To už tak úplně neplatí. Specializované nástroje ustupují a velké modely zvládnou čím dál víc věcí bez přepínání - z Claude, Gemini i ChatGPT se pomalu stává švýcarský nůž. Volba nástroje se tím zjednodušila, ale nezmizela: nůž má pořád víc čepelí a je rozdíl, kterou vytáhnete.

I když ale trefíte správný nástroj, ta scéna na poušti tím nekončí. Naopak: teprve tam začíná ta zajímavější polovina.

Druhý problém: vágní zadání

„Nakresli mi beránka." Tři slova. Zkuste si ale představit, co všechno v nich není:

Pilot si to musel domyslet - a domyslel si to třikrát špatně. Ne proto, že by byl nechápavý. Proto, že v tom zadání ta informace nebyla, takže ji musel doplnit ze svého. A jeho představa beránka se s princovou neshodovala hned třikrát po sobě.

Model nedomýšlí zlomyslně.
Domýšlí to, co jste neřekli - a domýšlí to podle sebe, ne podle vás.

Přesně tak nepřesné bývá zadání lidí, kteří s AI pracují. A pak se diví, že „ta umělá inteligence je hloupá".

Je v tom ještě jedna nepříjemnost. Princ svoje představy uměl pojmenovat teprve ve chvíli, kdy uviděl špatný obrázek. Předtím by vám je neřekl, protože je sám neznal. To není lenost zadavatele, to je normální stav lidské hlavy - většina lidí zjistí, co chce, až když vidí, co nechce.

Třetí věc, které si skoro nikdo nevšimne

Ta scéna nekončí lepším beránkem. Končí krabicí.

Pilot v jednu chvíli přestal zlepšovat kresbu a udělal něco úplně jiného: nakreslil obal a nechal obsah na zákazníkovi. Beránek uvnitř je přesně takový, jakého si princ představuje - protože si ho představuje sám.

Tři pokusy vedly na lepší kresbu.
Až čtvrtý změnil zadání - a teprve ten uspěl.

Toto je při práci s AI ta nejužitečnější dovednost a skoro se o ní nemluví. Když třetí pokus není lepší než první, chyba obvykle není v modelu ani ve formulaci. Chyba je v tom, že úloha je zadaná špatně - a další kolo stejného zadání ji nespraví, jen zdraží.

Co s tím prakticky

  1. Řekněte, k čemu to je. Ne „napiš text na web", ale „napiš text na web pro majitele malé firmy, který zvažuje, jestli si mě najme". Účel zúží prostor domýšlení víc než tři odstavce popisu.
  2. Pojmenujte, co je vyloučené. „Beránek, ale ne beran a ne starý" by pilotovi ušetřilo dvě kola. U AI to platí stejně: čeho se má výsledek vyvarovat, je často jasnější než to, jak má vypadat.
  3. První výstup berte jako otázku, ne jako odpověď. Je to nejlevnější způsob, jak zjistit, co vlastně chcete. Kdo od prvního pokusu čeká hotovou věc, bude zklamaný pokaždé.
  4. Po třetí neúspěšné iteraci přestaňte opravovat a změňte zadání. Nakreslete krabici. Zeptejte se jinak, rozdělte úlohu na menší, nebo připusťte, že to, co chcete, ještě sami nevíte.
  5. Co se osvědčí, si uložte. Když jednou najdete formulaci, která sedí, nenechte ji zmizet v historii chatu. Zapsané zadání je totéž co dobře zaučený kolega - nemusíte pokaždé začínat od beránka.

Proč to celé stojí za pozornost

Jedno z hlavních úskalí umělé inteligence zůstává v tom, že ji mají k dispozici i lidé, kteří se nedomluví ani mezi sebou.

Kdo se neumí dorozumět s lidmi, nedomluví se ani s AI.
Ta totiž neumí to, co spolehlivě umí kolega: doptat se, když je zadání nesmysl.

Dobrá zpráva je, že to funguje i obráceně. Kdo se naučí zadávat práci umělé inteligenci - říct účel, vymezit hranice, pojmenovat, co nechce - zjistí po čase, že stejně srozumitelně začal zadávat i lidem. Přes osmdesát let stará dětská knížka o tom má pár stránek. Návody na prompty většinou ne.

Kam dál

Chcete umět zadat tak, aby to sedlo dřív než napočtvrté?

Online kurz vás provede tím, jak zadání postavit: co do něj patří, co se vyplatí vyloučit, kdy má smysl iterovat a kdy raději změnit celou úlohu. A jak si to, co funguje, uložit tak, aby se příště nevymýšlelo znovu.

Podívat se na kurz

Zdroj obrázků: Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ (ISBN 978-80-7321-930-7). Kresby jsou autorovy vlastní.

Pavel Filip Ph.D. v užití AI pro optimalizační procesy · 20+ let ve vrcholovém vedení firem O autorovi