AI mi postavila web. Ne, netrvalo to dvě hodiny.
Poprvé čtyři dny. Podruhé dva. Dneska si jednoduchý web postavím za odpoledne - a ta řada neklesá proto, že by se zlepšovala AI. Tady je, co musíte mít hotové, aby dvouhodinový web byla pravda a ne příspěvek na LinkedIn.
„AI mi ušetřila měsíc práce!"
„Za dvě hodiny celý nový web!"
„Kompletní e-shop za odpoledne!"
Nechci nikomu brát nadšení. AI opravdu mění způsob, jakým software vzniká - a mění ho víc, než si většina lidí připouští. To číslo ale potřebuje kontext, který se do titulku nevejde.
Protože dvě hodiny reálné jsou. Jen ne poprvé.
Poprvé to byly čtyři dny
Jeden ze svých webů jsem si nechal napsat AI agentem Claude Code. Od prvního řádku HTML až po JavaScript. Žádná šablona, žádný WordPress, žádný framework. Čistý kód od nuly.
A trvalo to čtyři dny soustředěné práce:
Takto vypadá reálná práce s AI agentem. Ne jeden příkaz a hotovo, ale desítky drobných korekcí - „zmenši ten odstup", „ta fialová je moc tmavá", „tohle se spouští dvakrát, přidej kontrolu".
Ty čtyři dny nepadly na psaní kódu.
Padly na rozhodování, co má vlastně vzniknout.
Podruhé to byly dva dny
Základ webu, který právě čtete, vznikl za dva dny. Ne proto, že by AI mezitím zmoudřela - mezi tím prvním a tímto uběhly dva měsíce, ne dvě generace modelů.
Dva dny stačily ze dvou důvodů a je poctivé přiznat oba. Jednodušší zadání: domovská stránka bez fakturace, bez napojení na cizí systémy, bez věcí, které musí sedět na korunu. A známý postup: už jsem věděl, jak zadání formulovat, co po AI chtít nejdřív a v čem se posledně ztratil čas.
Čtyři dny, dva dny, dvě hodiny.
Ta řada neklesá proto, že by se zlepšovala AI. Klesá proto, že se zlepšuje příprava.
Kdy dvě hodiny stačí
Tady je ta část, kterou takové příběhy odbývají jednou větou - a je přitom nejužitečnější z celého textu. Dvouhodinový web není lež. Je to popis posledních dvou hodin procesu, který má začátek jinde.
Dneska si jednoduchý web postavím za odpoledne. Ne proto, že bych zrychlil já ani AI, ale proto, že mám předem hotové toto:
- Texty. Doopravdy hotové. Ne poznámky, ne odrážky, ne „to doladíme". Napsané věty, které obstojí. Toto je zdaleka největší položka - a jediná, kterou za vás AI neudělá dobře, protože neví, čím se lišíte od konkurence.
- Obrázky, logo, fotky. V rozumné velikosti, pojmenované tak, abyste je našli. Hledání jedné fotky umí spolknout víc času než celá stavba stránky.
- Strukturu na papíře. Které stránky, co je na každé, co má návštěvník udělat. Tři odrážky na papíře, ne v hlavě - protože co je jen v hlavě, to při zadávání zmizí.
- Odzkoušený postup. Vím, jak zadání formulovat, aby výsledek sedl napoprvé. Mám hotový popis projektu pro AI (soubor
CLAUDE.md), vzor, ze kterého se vychází, a pořadí kroků, které jsem si už jednou prošel. - Připravené prostředí. Doména, hosting, přístupy, způsob nasazení. Vyzkoušené dřív, než se začne stavět - ne ve chvíli, kdy je web hotový a nedá se nikam nahrát.
- Rozhodnutý rozsah. Vizitka s kontaktem, ne systém s objednávkami, platbami a fakturací. Ten druhý za dvě hodiny nevznikne ani s dokonalou přípravou.
Dvě hodiny je poslední úsek, ne celá trasa.
Kdo ho ukazuje jako celou cestu, neukazuje přípravu - protože není vidět.
Ta příprava se přitom nedělá pokaždé znovu. Udělá se jednou pořádně a pak už jen zraje: druhý web je rychlejší než první, třetí rychlejší než druhý. To je ten skutečný zisk z AI - ne že první pokus bude bleskový, ale že každý další bude.
Co chybí tomu dvouhodinovému webu z LinkedInu
Když tedy někdo ukáže web za odpoledne, buď má tu přípravu za sebou - nebo mu chybí tři věci. A všechny tři jsou přesně ty, které AI za vás neudělá.
- Chybí mu obsah. AI vám web poskládá, ale nenapíše za vás, co vlastně děláte, proč by vás měl někdo oslovit a čím se lišíte od konkurence. Ona to napsat zkusí - a vyjde z toho text, který zní jako každý druhý web v oboru, protože přesně z těch webů se učila. Použitelný text nevznikne na jedno zadání. Vznikne desátým přepsáním, kdy konečně trefíte tón, který sedí vám i vašim zákazníkům.
- Chybí mu ověření. U toho, co je vidět, poznáte chybu okamžitě - křivý nadpis vidí každý. U toho, co vidět není, se chyba pozná až tehdy, když už napáchala škodu. Doručil se e-mail? Je na faktuře správné IČO? Nespustila se ta objednávka dvakrát? Každá z těch otázek vypadá jako malichernost, dokud se odpověď netýká vašeho zákazníka.
- Chybí mu údržba. Web není hotový tím, že je online. Za týden budete chtít prohodit sekce. Za měsíc přidat další službu. Za dva měsíce zjistíte, že ve formuláři chybí jedno políčko. Každá z těch změn je s AI rychlejší než dřív - a pořád vyžaduje vaši pozornost a vaše rozhodnutí.
Všechny tři mají společného jmenovatele. Nejsou to úkoly na psaní. Jsou to úkoly na rozhodování - a rozhodnout, jestli je text dost dobrý, jestli je faktura správně a jestli změna stojí za riziko, může jenom někdo, kdo za výsledek nese následky.
AI vám neušetří přemýšlení ani rozhodování.
Ušetří vám psaní. A to je zásadní rozdíl.
Co se s AI opravdu změní
Toto není text o tom, že AI nefunguje. Právě naopak: bez AI agenta bych ten web stavěl týdny, ne dny. Rozdíl je řádový a nemám důvod ho zlehčovat.
AI je vynikající v generování. Napíše šablonu stránky, nastyluje prvek, propojí systémy. Výsledek bývá hotový rychle a zřídka je úplně vedle. Ale vy musíte tři věci, které se delegovat nedají:
- vědět, co chcete - a to je nejtěžší část, protože většina lidí to zjistí až při pohledu na první špatnou verzi;
- umět to zkontrolovat - k čemuž potřebujete aspoň hrubou představu, jak to má vypadat správně;
- iterovat, dokud to není správně - k čemuž potřebujete trpělivost, kterou hype kolem AI nepočítá.
Dokumentace: to, o čem se u „dvouhodinových webů" nemluví
Za měsíc otevřete projekt a nevíte, proč jste něco udělali zrovna takto. Která část se volá odkud. Proč je tam ta divná výjimka.
Claude Code na to má zabudovanou odpověď: soubor CLAUDE.md, kde je popsané, jak projekt funguje a co v něm platí, systém paměti a historie změn s popisem každé úpravy. Díky tomu se dá k projektu vrátit po půl roce - a AI ví, kde jste skončili a proč.
Bez zápisu se každá další změna dělá na základě dohadů. Vy se dohadujete, jak to tenkrát bylo myšlené, AI se dohaduje z kódu - a dohad plus dohad není poznání, je to dvojnásobné riziko. A je to přesně ten soubor, díky kterému je příští web dvouhodinový: zapsaný postup je polovina té přípravy, o které je řeč výš.
Tak kolik to tedy trvá?
Záleží na dvou věcech - co stavíte a pokolikáté.
Dvě hodiny je demo, nebo pátý web v řadě.
Čtyři dny je první produkt - a za ním čeká údržba, která trvá donekonečna.
Že údržba nekončí, není fráze. Web, který se používá, se po pár měsících provozu buď mění, nebo vypíná - a málokdy proto, že by přestal fungovat. Mění se to, k čemu ho potřebujete. A evidence poptávek, která zpočátku stačila, se jednou předělává: nebyla špatně, jen nebyla stavěná na to, co se z ní stalo.
Ani jedno není selhání AI. Obojí je to, co potká každý software, který se používá: okolnosti se změní dřív než kód. A rozhodnutí „tohle předěláme" nebo „tohle vypneme" jsou taky práce - jenom se do žádného virálního příspěvku nevejdou.
Takže až příště uvidíte „celý web za dvě hodiny", nemyslete si, že vám někdo lže. Jen se zeptejte, co všechno bylo hotové, než těch dvě hodiny začalo tikat.